Pojď se naučit dělat méně, jako Kate.

Kate je žena, manželka, maminka dvou ještě docela malých dcer. A je velmi úspěšnou podnikatelkou s úžasnou zkušeností přechodu ze zběsilého životního tempa úspěšné podnikatelky do ještě zběsilejšího životního tempa podnikatelky, která je novopečenou matkou.

Než otěhotněla, byla dokonalá podnikatelka a partnerka. Cítila se jako velmi schopná žena. Čím víc toho zvládala, tím lépe se cítila a tím větší sebehodnotu vnímala. Nedovolila si jen tak sednout a nic nedělat, protože to se přece nedělá, nic nedělat. Byla na sebe hrdá, jak je zaneprázdněná a co všechno dokáže.

Pak otěhotněla a její tělo řeklo STOP. 

„Když jsem byla těhotná se svojí první dcerou, byla jsem tak unavená, jako ještě nikdy v životě. Bylo to poprvé, kdy jsem zažila, že nemohu překonat nějakou výzvu tím, že se budu víc snažit. Jako že jsem se nemohla víc snažit nebýt tak vyčerpaná a opravdu jsem konfrontovala svoji identitu schopné ženy, protože jsem se poprvé v životě tak úplně schopná necítila. Začala jsem se sama sebe ptát, kdo jsem, když nejsem schopná, a co je moje identita a co je moje hodnota, když nejsem schopná tak jako předtím?” říká o tom období.

Miminko se narodilo s ošklivým ekzémem a začal jim šílený rok strávený střídavě doma a v nemocnicích. A po roce sedli s účetní nad podnikatelská čísla a žasli: Za tuto dobu vydělali víc peněz, i když pracovali méně než polovinu času. 

Tak málo, jako 10 produktivních hodin týdně, jim přineslo víc peněz, než kdykoliv předtím.

Kate poznala, že JE to možné, dělat méně a získat tak více. Začala to učit jiné ženy a napsala o tom knihu, kterou si zanedlouho můžeš koupit v našem e-shopu. Kate se jmenuje Kate Northrup a učí, co znamená dělat méně – ale ne smířit se s tím, že mám méně a prostě změním svůj život. Ale dělat méně – a stále mít úspěšné podnikání.

Máš to podobně jako Kate v jejích dřívějších dobách? Také se honíš ve zběsilém kolečku toho, co musíš zvládnout? A jsi uspokojená a hrdá na sebe, že toho zvládneš TOLIK? 

Možná máš závislost na tom být zaneprázdněná. 

My ženy často netušíme, jak můžeme poznat svoji hodnotu a jsme naučené ji hledat v tom, že toho prostě hrozně moc zvládneme. Není to naše chyba. Má na to vliv náš nervový systém. Je to důsledek života v kultuře, která především ženy po staletí učila věřit, že nemáme takovou hodnotu a nejsme tak schopné jako muži. Neseme si traumata zděděná po předcích. Ze studia epigenetiky víme, že naše těla cítí věci a reagují na věci, které se nestaly nám, ale staly se v předchozí generaci nebo o dvě či víc generací zpět, takže máme nervový systém ovlivněný lidmi, kteří žili mnoho let před námi a které jsme ani nepoznaly. A zřejmě se nikdy nedozvíme ani jejich příběhy.

Ale naše těla tyto jejich příběhy nesou. 

A tak jedna z věcí, kterou děláme jako ambiciózní ženy je, že pracujeme, abychom dokázaly svou hodnotu v kultuře, kde prožíváme kromě osobních traumat i to velké kolektivní trauma BÝT ŽENOU. Neseme si trauma předků z naší linie, takže věříme, že máme nějakou hodnotu jen tehdy, když jsme zaneprázdněné. Nemůžeme se z toho nijak vymluvit, protože to je zpráva, kterou dostala jako kód naše těla při svém zrodu. Zpráva typu: „Raději koukej makat a nějak přispěj, ať jsi aspoň k něčemu. Makej, ať si zasloužíš. Dělej, nebo budeš potrestaná.” Znáte to? Ještě stále se to táhne mnohými rody, bohužel…

Nepomůže, když zredukuješ svůj kalendář, tvé tělo a nervový systém tě nenechají sedět. Rozhodně ne. 

Jedinou cestou, jak se tohoto traumatu zbavit, je vrátit se do těla a uzdravit nervový systém. 

Musíme se naučit žít ve svém těle a spustit v parasympatickém nervovém systému odpověď „Já jsem v bezpečí”. Dokud se to nenaučíme, nemůžeme se uzdravit z naší zaneprázdněnosti. Žádné přemýšlení nebo mluvení to nevyřeší. Je to zkušenost těla. Takže je potřeba praktikovat hodně mindfulness a učit se mindfulness a všímavou sebelásku.

Vždycky nás učili spíš to, že se musíme překonávat. Musíme překonávat to, že už nemůžeme. Že jsme unavené. Nevnímat signály svého těla, které už mnohdy zoufale křičí a touží po odpočinku. Učily jsme se tyto signály ignorovat, místo abychom začaly s tělem spolupracovat.

Naše hodnota nezávisí na tom, kolik toho zvládneme.

Ale k tomuto poznání musíme nějakým způsobem dospět a uvědomit si to v hloubi duše. 

Určitě nám může pomoct kniha Dělat méně, která poskytuje návod, jak to všechno změnit. 

Není to žádná filozofie o tom, jak si najmout uklízečku, není to ani filozofie o tom, jak se zbavit svých věcí a žít jednodušší život, i když to je taky úžasné. Je to o práci sama se sebou, kdy optimalizuješ svoji energii.

Učili nás totiž řídit špatný zdroj, což je čas. Ale my se musíme naučit řídit svoji energii. Pokud to budeme umět, pokud řídíme svoji energii, tak máme dost času na všechno důležité a cítíme se v klidu a pohodě. 

Není to hned. Mnohým to trvá delší dobu, než si tuto praxi osvojí. Je to proces, ve kterém se jde krůček po krůčku. To je potřeba zdůraznit. Protože symptomem dnešní společnosti je, že chceme všechno hned a včera už bylo pozdě. Když na něco pomyslíme a pokud to hned nemáme, tak máme pocit, že jsme selhaly. Ale pokud vytrváme ve změně, můžeme se dostat do života svých snů a dovolit si věci, které bychom nikdy předtím neudělaly a cítit se volně a svobodně. A to za to stojí.

V knize Dělej méně vás Kate naučí sedm kroků, které vám na vaší cestě ke svobodě pomohou. S láskou vám držíme na této cestě pěsti.

Pojďte se začíst. Jako dárek pro vás máme kapitolu z knihy Kundička.


Komentáře
  1. Thanks for the good article, I hope you continue to work as well.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *