Randíčko SAMA SE SEBOU –  kotva, která tě navrací zpět do tvé síly

Jako jak randíčko SE SEBOU? Počkej, to jako že se hezky obléknu a vyjdu si někam SAMA? Vždyť to budu vypadat jako chudinka, se kterou nikdo nechce být. Naprostý zoufalec.  Ano, i taková slova ti mohla běžet hlavou, pokud jsi už od nás slyšela, jak je pro každou jednu z nás důležité záměrně si plánovat čas, který strávíme sama se sebou. A opravdu ne TY na poslední koleji až náhodou zbyde čas, který by jsi stejně strávila něčím, co je dle tebe momentálně nejvíce důležité. 

Možná ti to přišlo nebo ještě stále přijde marnivé a sobecké brát si čas SAMA PRO SEBE na úkor tvé rodiny, domácnosti a práce. Někde ve skrytu duše si po něčem takovém toužila, ale vlastně sis i záměrně hledala sama pro sebe výmluvy proč to nejde. A už vůbec jsi nedokázala nahlas vyslovit to zbožné přání něco takového zrealizovat. Co by na to řeklo tvé okolí? Tvůj muž a tchýně? Co si o mně pomyslí? 

Zkus se však na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, co nejhoršího se může stát? Bojíš se odmítnutí? Zavrhnutí? Toho, že ti muž řekne, že si máš vzít děti s sebou, že on má na práci něco důležitějšího než strávit půlden s vašimi dětmi? Dlouhé měsíce jsi byla neustále v hlavě. Byla odpojená od svého těla. Nechávala jsi za sebe jednat svého vnitřního kritika. 

Když se ale pravidelně propojuješ se svým tělem, začneš naslouchat tomu, co ti říká. Jak tě nabádá k tomu více prožívat, vnímat svět a celé to dění kolem tebe všemi smysly. Zbavit se nutnosti vymyslet vše hlavou. Vždyť už přece nejsi malá holka, která se musí dovolit rodičů, zda si smí vyrazit s přáteli nebo jen tak sama.  Snažíš si sama v sobě srovnat, jak to vlastně máš. Možná, že už si uvědomuješ, že ty jsi ta, která si tvoří svou realitu a nejvíce se ti to ozývá především ve fázi čarodějky, v premenstruační fázi tvého cyklu. Ve fázi, která je pro mnohé ženy a jejich okolí nejméně oblíbená. V ten čas totiž nejvíce prahneš po prostoru a času pro sebe. ( Pokud chceš vědět o fázích svého cyklu více doporučujeme ti knihy Dělej méně a Deník mámy a dcery) 

PÍŠEŠ NOVÝ ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH

Možná už nemáš chuť žít ten starý příběh a rozhodneš se psát nový. Na sobotní výlet s dětmi pošleš muže. A sama si sbalíš právě rozečtenou knihu, deník, oblečeš si na sebe nové šaty, ve kterých se cítíš božsky a necháš se vést tam, kam tě to nejvíce táhne. Odjíždíš do města, protože někdy potřebuješ strávit čas v přírodě, jindy být obklopena lidmi , kteří stejně jako ty hledají inspiraci v podobě rukodělných krásností k podpoře těla i duše. 

Jsi to skutečně ty, procházíš se v parku, kde nacházíš altán, kterého sis předtím nikdy pod vlivem událostí nevšimla. Najednou v tom altánu tančíš a je ti naprosto jedno, že kolem někdo prochází. Sedáš si na lavičku a otevíráš knihu s příhodným názvem Můj první tanec. Po tom, co ses na sebe naladila prostřednictvím tance, hudby, četby – toho, co odmalička miluješ, ale ne vždy jsi tomu dala patřičnou pozornost, si do ruky bereš pero a deník a píšeš a píšeš. 

A právě v tu chvíli ti dochází skutečný smysl toho, co jsi už tolikrát slyšela. JEN TO NEJLEPŠÍ JE PRO MĚ DOBRÉ. To, že si to prožiješ každou buňkou svého těla. S tím ti také dochází, že ti materiální věci nepřinesou tu opravdovou vnitřní radost. Už si na trhu nekupuješ něco jen pro to, aby ti to přineslo radost na pár minut. Že je pro tebe nejvíc to, že sis dopřála a dovolila něco, co tě podpořilo na veliké úrovni. 

A co na to tvůj muž? Pár dní dopředu jsi mu o svém plánu řekla a on s tím neměl sebemenší problém. Přijal to jako naprosto přirozenou věc. A ty pak vlastně nechápeš sama sebe, své obavy, se kterými jsi čas se sebou odkládala na ažpak. Zpětně ti ale dochází, že v tom byl ještě jeden malý háček, kterým sis v podstatě házela sama sobě klacky pod nohy.
Možná sis to už také dokázala pojmenovat. Opět ta touha po dokonalosti a ta neustálá potřeba kontroly. Strach z toho, co a kdy dá muž dětem k jídlu, že jim pravděpodobně pustí pohádku….

A ty se pak domů vracíš dovyživená a nestačíš se divit, jak si to děti s tatínkem užili, dokonce i společně uvařili oběd, který čekal i na tebe. 

PUSŤ KONTROLU A UŽÍVEJ SI POTĚŠENÍ

A ty sis díky tomu uvědomila, že vše má správný čas a potřebuje dozrát do fáze, kdy ti to přinese ten největší užitek a otevře se ti s tím něco nového, o čem víš, že to chceš nadále prohlubovat a poznávat krůček po krůčku. Pochopila jsi, že i to je součást tvého seberozvoje, na jehož cestu ses již před nějakým tím časem vydala. DOVOLIT SI, PUSTIT KONTROLU A DOPŘÁT SI POTĚŠENÍ. Znovu a znovu si tyto tři aspekty připomínat. 

A co pro sebe uděláš ty? Co právě tobě přináší největší radost a potěšení? Kdy cítíš, že jsi opravdu SAMA SEBOU? Zavři si na chvíli oči a uvidíš co ti přijde. Třeba se ti vizualizuje scénář tvého randíčka se sebou. Pak už jsi pouze malý kousíček o toho vyrazit vstříc novému objevování. Nyní však je na tobě ten nejdůležitější krok a to vyhradit si pro sebe pár hodin a naplánovat si je do diáře. Pozvat SAMU SEBE na rande, na které se nezapomíná a věz, že to nemusí být hned návštěva opery ve velké večerní róbě. 

Nech své sny ožít. Stejně jako ožívají naše knihy, pokud nezůstaneš jen u teorie a převedeš moudrost jejich řádků do praxe. V tom, jak si cíleně plánovat čas i SAMA NA SEBE se dočteš v knize Dělej méně od Kate Northrup. V knize, která přináší osvědčené principy a techniky fungování ženského time-managementu ženám po celém světě. 

Přejeme ti ať si užiješ rande, při kterém pocítíš zamilovanost do sebe i do svého života.